Journal of Technology and Information Education 2020, 12(2):47-71 | DOI: 10.5507/jtie.2020.019

MODELY DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ

Michal ČERNÝ
Masarykova univerzita v Brně, Česká republika

Přehledová studie analyzuje 15 článků z databáze SCOPUS, které se věnují problematice digitálních kompetencí v oblasti vzdělávání. Na základě této analýzy nabízí základní pohled jak na vlastní výzkumné pole, tak na témata, která tyto články popisují. Ukazují, že jakkoli jde o téma aktuální a společensky závažné, v oblasti vzdělávání mu stále není věnována náležitá pozornost. A to ani výzkumně, ani teoreticky. Přehledová studie současně poukazuje na některé širší problémy výzkumu kompetencí jako takových.

Klíčová slova: digitální kompetence, modely digitálních kompetencí, výzkumy digitálních kompetencí, přehledová studie.

Vloženo: 6. červenec 2020; Revidováno: 8. září 2020; Přijato: 1. říjen 2020; Zveřejněno online: 5. říjen 2020; Zveřejněno: 1. únor 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
ČERNÝ, M. (2020). MODELY DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ. Journal of Technology and Information Education12(2), 47-71. doi: 10.5507/jtie.2020.019
Stáhnout citaci

Reference

  1. Berger, P. L., & Luckmann, T. (2001). Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. CDK.
  2. Borgman, C. L., & Larsen, R. (2003). ECDL 2003 Workshop report: Digital library evalu-ation-metrics, testbeds and processes. D-lib magazine, 9(9), 1082-9873.
  3. Buber, M. (2005). Já a Ty. Praha: Kalich.
  4. Burns, R. (2020). A COVID-19 panacea in digital technologies? Challenges for democracy and higher education. Dialogues in Human Geography, 2043820620930832. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Calzarossa, M. C., Ciancarini, P., Maresca, P., Mich, L., & Scarabottolo, N. (2007). The ECDL programme in Italian universities. Computers & Education, 49(2), 514-529. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Carretero, S., Vuorikari, R., & Punie, Y. (2017). DigComp 2.1: The Digital Competence Framework for Citizens with eight proficiency levels and examples of use (No. JRC106281). Joint Research Centre (Seville site).
  7. Černý, M. (2020). Kdo je digitálně kompetentní člověk? Empirická studie výroků studentů (převážně) Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Journal of Technology and Infor-mation Education. 1(12), s. 44-60. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Černý, M. (2020b). Reflexe evropského rámce digitálních kompetencí studenty (přede-vším) Filozofické fakulty MU optikou kvalitativního výzkumu. Gramotnost, pregramot-nost a vzdělávání. 1(4)
  9. Dombrovská, M. (2001). Informační gramotnost: funkční gramotnost v informační společ-nosti. Diplomová práce. Praha: Ústav informačních studií UK.
  10. Dombrovská, M., Landová, H., & Tichá, L. (2004). Informační gramotnost-teorie a praxe v ČR. Národní knihovna, 15(1), s. 7-18.
  11. Evangelinos, G., & Holley, D. (2014, September). A qualitative exploration of the EU digital competence (DIGCOMP) framework: a case study within healthcare education. In International Conference on E-Learning, E-Education, and Online Training (pp. 85-92). Springer, Cham. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Floridi, L. eds (2015) The Onlife Manifesto: Being Human in a Hyperconnected Era. Springer International Publishing. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Hasar, E. (2019). A Comparison between European Digital Competence Framework and the Turkish ICT Curriculum. Online Submission, 7(4), 954-962. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Janssen, J., Stoyanov, S., Ferrari, A., Punie, Y., Pannekeet, K., & Sloep, P. (2013). Ex-perts' views on digital competence: Commonalities and differences. Computers & Educati-on, 68, 473-481. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Johnson, N., Veletsianos, G., Seaman, J. (2020) U.S. Faculty and Administrators' Experi-ences and Approaches in the Early Weeks of the COVID-19 Pandemic. OLJ. 10.24059/olj.v24i2.2285. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Köhler, T., Wollersheim, H. W., & Igel, C. (2019, July). Scenarios of Technology Enhan-ced Learning (TEL) and Technology Enhanced Teaching (TET) in Academic Education A Forecast for the Next Decade and its Consequences for Teaching Staff. In 2019 8th Inter-national Congress on Advanced Applied Informatics (IIAI-AAI) (pp. 240-245). IEEE. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Krumsvik, R. J. (2008). Situated learning and teachers' digital competence. Education and Information Technologies, 13(4), 279-290. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Krumsvik, R. J. (2014). Teacher educators' digital competence. Scandinavian Journal of Educational Research, 58(3), 269-280. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Kudrna, J. (1980). K některým aspektům geneze metod školy Annales.
  20. Le Goff, J. (1992). History and memory. Columbia University Press.
  21. Leigh, J., Vasilica, C., Dron, R., Gawthorpe, D., Burns, E., Kennedy, S., … Croughan, C. (2020). Redefining undergraduate nurse teaching during the coronavirus pandemic: use of digital technologies. British Journal of Nursing, 29(10), 566-569. doi:10.12968/bjon.2020.29.10.566 Přejít k původnímu zdroji...
  22. Longhurst, G. J., Stone, D. M., Dulohery, K., Scully, D., Campbell, T., & Smith, C. F. (2020). Strength, Weakness, Opportunity, Threat (SWOT) Analysis of the Adaptations to Anatomical Education in the United Kingdom and Republic of Ireland in Response to the Covid-19 Pandemic. Anatomical sciences education, 13(3), 301-311. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Lucas, M., Moreira, A., & Costa, N. (2017). Quadro europeu de referência para a com-petência digital: subsídios para a sua compreensão e desenvolvimento. Observatorio (Obs*), 11(4). Přejít k původnímu zdroji...
  24. Napal Fraile, M., Peñalva-Vélez, A., & Mendióroz Lacambra, A. M. (2018). Development of digital competence in secondary education teachers' training. Education Sciences, 8(3), 104. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Pavelková, J., Knaifl, O., & Preuss, K. (2012). Funkční a finanční gramotnost. Speciální pedagogika. (22)2, s. 108-119.
  26. Pérez-Escoda, A. (2014, October). Digital competence's frameworks in Europe: an approa-ching to Spanish and Norwegian framework. In Proceedings of the Second International Conference on Technological Ecosystems for Enhancing Multiculturality (pp. 469-474). Přejít k původnímu zdroji...
  27. Prendes Espinosa, M. P., Gutierrez Porlan, I., & Martinez Sanchez, F. (2018). Digital competence: a need for university teachers in the 21st century. RED-REVISTA DE EDU-CACION A DISTANCIA, (56).
  28. Prokop, D. (2019) Slepé skvrny. Brno: Host.
  29. Roushan, G., Holley, D., & Biggins, D. (2016). The kaleidoscope of voices: An action research approach to informing institutional e-learning policy. Electronic Journal of E-Learning, 14(5), 293-300.
  30. Sedlák, P. (2013). Každodennost jako předmět a koncept dějepisného poznání. Soudobé dějiny, 20(01-02), 120-157. Přejít k původnímu zdroji...
  31. Siddoo, V., Sawattawee, J., Janchai, W., & Yodmongkol, P. (2017). Exploring the compe-tency gap of it students in Thailand: The employers' view of an effective workfor-ce. Journal of Technical Education and Training, 9(2).
  32. Šíp, R. (2019). Proč školy selhávají: kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: Masaryko-va univerzita. Přejít k původnímu zdroji...
  33. Špernjak, A., & Šorgo, A. (2018, May). Outlines for science digital competence of elemen-tary school students. In 2018 41st International Convention on Information and Commu-nication Technology, Electronics and Microelectronics (MIPRO) (pp. 0825-0829). IEEE. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Teodorescu, T. (2006). Competence versus competency: What is the difference? Perfor-mance Improvement, 45(10), 27-30. Přejít k původnímu zdroji...
  35. Veteška, J., Tureckiová, M. (2008) Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada.
  36. Yazon, A., Ang-Manaig, K., Buama, C. A. C., & Tesoro, J. F. B. (2019). Digital literacy, digital competence and research productivity of educators. Universal Journal of Educatio-nal Research, 7(8), 1734-1743. Přejít k původnímu zdroji...
  37. Zeehan, F., Alias, R. A., & Z, T. (2020). Mapping the attribute of digital competency fra-mework for educators. International Journal Of Psychosocial Rehabilitation, 24(6), 2361-2371. https://doi.org/10.37200/IJPR/V24I6/PR260225 Přejít k původnímu zdroji...