Journal of Technology and Information Education 2017, 9(1):250-261 | DOI: 10.5507/jtie.2017.023

DOSTUPNOST ICT NÁSTROJŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ: MÝTY ČI REALITA?

Milan KLEMENT
Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika

Neustálý rozvoj digitálních technologií, včetně jejich zavádění do vzdělávání, klade stále nové požadavky na učitele, kteří musí být připraveni
s moderními ICT nástroji pracovat. Tato potřeba vychází nejen z potřeb praxe, ale také z nutnosti akceptovat moderní paradigma vzdělávání. Nabízí se však otázka, zda školy, respektive učitelé, mohou ICT nástroje ve výuce využívat, neboť samozřejmým předpokladem využití ve vzdělávání je také jejich přiměřená dostupnost.

Hlavním cílem realizovaného výzkumného šetření byl popis aktuálního stavu implementace ICT nástrojů v podmínkách českých škol, pomocí metod pedagogického výzkumu. Předložený článek tedy představuje některé dílčí výsledky realizovaného výzkumného šetření, které poukazují na to, že minimálně po stránce množství ICT nástrojů, jsou školy zřejmě vybaveny adekvátně.

Klíčová slova: Vzdělávací proces, ICT nástroje, ICT nástroji podporovaná výuka.

Vloženo: 10. květen 2017; Přijato: 2. říjen 2017; Zveřejněno: 30. duben 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
KLEMENT, M. (2017). DOSTUPNOST ICT NÁSTROJŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ: MÝTY ČI REALITA? Journal of Technology and Information Education9(1), 250-261. doi: 10.5507/jtie.2017.023
Stáhnout citaci

Reference

  1. Barešová, A. (2003). E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX. 110 s.
  2. Bennett, S., Maton, K. & Kervin, L. (2008). The 'digital natives' debate: A critical review of the evidence. British Journal of Educational Technology 39(5), s. 12-31. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Brdička, B. (2009). Jak učit ve všudypřítomném mraku informací? P. Sojka, J. Rambousek (eds.), SCO 2009, sborník 6. ročníku konference o elektronické podpoře výuky. Brno: Masarykova univerzita, s. 22-34.
  4. Clark, R. C. & Mayer, R. E. (2008). E-learning and the science of instruction: proven guidelines for consumers and designers of multimedia learning. San Francisco: Pfeiffer. 510 s.
  5. Eger, L. (2002). Příprava tutorů pro distanční výuku s využitím on-line formy studia. Plzeň: ZČU. 82 s.
  6. Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. 261 s.
  7. Chráska, M. & Kočvarová, I. (2015). Kvantitativní metody sběru dat v pedagogických výzkumech. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. 132 s.
  8. Iiyoshi, T. & Vijay, M. S. (2008). Opening Up Education: The Collective Advancement of Education through Open Technology, Open Content, and Open Knowledge. Chicago: M.I.T. Press. 265 s.
  9. Jonnasen, D. H. (2003). Learning to Solve Problems with technology: A Constructivist Perspective. New Jersey: Merill Prentice Hall. 154 s.
  10. Klement, M. (2015). Způsoby rozvoje kompetencí učitelů v oblasti práce s moderními didaktickými prostředky. Trends in Education 8(1), s. 193-201. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Klímek, P., Stříž, P. & Kasal, R. (2009). Počítačové zpracování dat v programu STATISTICA. Bučovice: Martin Stříž. 102 s.
  12. Kop, R. (2011). The challenges to connectivist learning on open online networks: Learning experiences during a massive open online course. International Review of Research in Open and Distance Learning, 12(3). Athabasca: AU Press, s. 26-32. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Kopecký, K. (2006). E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc: Hanex. 121 s.
  14. Li, Y. & Powell, S. (2013). MOOCs and Open Education: Implications for Higher Education White Paper. University of Bolton: CETIS, 2013. 117 s.
  15. Lupač, P. (2011). Mýty (a realita) digitální generace [online]. Lupa, 2011 [cit. 2016-01-10]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/myty-a-realita-digitalni-generace/
  16. Matt, S. & Fernandez, L. (2013). Before MOOCs, Colleges of the Air. Chronicle of Higher Education, 40(2). Washington D.C., s 123-144.
  17. Palfrey, J. & Glasser, U. (2008). Born Digital: Understanding the First Generation of Digital Natives. Oxford: Oxford Press. 310 s.
  18. Parr, Ch. (2012). "Mooc creators criticise courses' lack of creativity". Times Higher Education, 10(4). London, TSL Education, s. 45-72.
  19. Paulsen, M. F. (2003). Online Education and Learning Management Systems - Global Elearning in a Scandinavian Perspective. Oslo: NKI Forlaget. 337 s.
  20. Prensky, M. (2001). Digital Natives, Digital Immigrants: Do They Really Think Differently? On the Horizon 12(2), s. 7-11. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Prensky, M. (2009). H. Sapiens Digital: From Digital Immigrants and Digital Natives to Digital Wisdom. Innovate 13(2), s. 45-61.
  22. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2005). Pedagogický slovník. 3. ed. Praha: Portál Vydavatelství, 284 s.
  23. Survey of Schools: ICT in Education Benchmarking Access, Use and Attitudes to Technology in Europe's Schools. 2013. [cit. 2016-5-25]. Dostupné na: https://ec.europa.eu/digital-agenda/sites/digital-agenda/files/KK-31-13-401-EN-N.pdf.
  24. Šimonová, I. (2010). Styly učení v aplikacích eLearningu. Hradec Králové: M&V. 212 s.
  25. Tapscott, D. (1998). Growing Up Digital: The Rise of the Net Generation. New York: McGraw-Hill. 76 s.
  26. Veen, W. & Vrakking, B. (2006). Homo Zappiens. Growing Up In A Digital Age. London: Network Continnum Education. 96 s.
  27. Zounek, J. & Sudický, P. (2012). E-learning učení se s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer. 248 s.
  28. Zounek, J. & Šeďová, K. (2009). Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido. 154 s.
  29. Zounek, J. (2009). E-learning - jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita. 161 s.
  30. Zounek, J. (2009). E-learning ve školním vzdělávání. In Průcha, J. a kol. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s. 277 - 281.